Jak se čte ve výšivce

Mám ráda čtení dobrých knih a vyšívání. U těchto činností zažívám podobné pocity radosti a euforie. Můj ideální den je mít všechny ostatní práce hotové a vyšívání prokládat čtením. Pokud u toho můžu sedět ještě při pěkném počasí na zahradě, moje nadšení nezná mezí.

Kouzlo ručních prací

Už dávno jsem pochopila, že výšivka je odrazem duše vyšívačky. Myslím, že každá ruční práce odráží duši svého tvůrce, ať už se jedná o šperky, ručně vyráběné pera nebo kožené doplňky, jako jsou opasky, peněženky, obaly na diáře a obuv. Každý z tvůrců vloží do svého výrobku kousek sebe. Radost z tvoření, pocit dobře odvedené práce, ideu využití a pocitu spokojenosti uživatele.

Jak se čte ve výšivce

Dá se ve výšivce číst a jaký smysl dává to, co si přečteme? Jsou vzory, které jsou spolu propojené, a patří k sobě. Vzory vhodné pro děti, pro ženy a pro muže. Světle červená bavlnka se používá na dětskou výšivku, podobně jako vzor trnové koruny s rovnoramenným křížem, který je symbolem stromu života a orientace v času a v prostoru. Kopy se srdéčkama jsou motivem vhodným pro ženy a hranaté sekerkové kvetá s rybím chvóstom představují mužský princip. Kdo to byl, kdo v dávných časech určoval kombinaci vzorů, a jak přišel zrovna na tento kód? To už se nikdy nedozvíme, ale výsledek je dokonalý.

Stejně jako při psaní – úvod, stať a závěr

Mám ráda, když výšivka dává smysl a můžeme najít podobné prvky, které jednotlivé části, třeba u ženského kroje propojí do celku. Otvírá se celá kniha s kouzelným příběhem. Spirálky se točí na čelence a také na rukávcoch. Sekerkové kvetá zdobí životek letnice a dolní okraj záscery. A na závěr se objeví vzorek makoviček, který provází čtenáře výšivky celým krojem.

Pravidla výšivky

Vyšívání má podobnou strukturu jako gramatika. Musíme se naučit dobře znát pravidla, ovládnout nelehké výjimky, a pak se můžeme pustit do vlastního tvoření. Zažít okamžik okouzlení, když jsem to já, kdo rozhodne, jak bude povídka výšivky vypadat. Každá vyšívačka vypráví svůj příběh, který odráží její přístup k životu, její nastavení, náladu, smysl pro kombinaci vzorů a porozumění výšivce. Není jedno pevné pravidlo jak vyšívat, platné pro všechny výšivky. Každé dílo je jedinečné svým tvůrcem, jeho pocity a časem, kdy vzniklo.

Až se budete příště dívat na výšivku zkuste si v ní počíst, naladit se na tvůrce a jeho energii. Na dávno zašlé dny a na to, jak k vám výšivka promlouvá. Co s čím souvisí a na co odkazuje. Ráda znovu vyšívám staré vzory a zkoumám, čím jsou v mém provedení jiné. Někdy mě výšivka navede sama a příběh dostane úplně jiný smysl.

Přeji všem krásné letní chvíle při čtení zajímavých příběhů knih a výšivek.